Česká republika přijímá a do budoucna bude zřejmě i nadále přijímat uprchlíky z území postižených agresí Ruska vůči Ukrajině. Těmto lidem bude nutné zajistit základní zdravotní péči, včetně očkování dětí, adolescentů a dospělých. Cílem vakcinace uprchlíků je především ochrana jejich vlastního zdraví, ale také zabránění rozšíření infekčních onemocnění v České republice.

Současná epidemiologická situace na Ukrajině je z důvodu vleklého válečného konfliktu nepřehledná, dostupná data o výskytu infekčních nemocí nelze spolehlivě ověřit a jsou zatížená velkou podhlášeností. Nepříznivá epidemiologická situace je zejména v případě tuberkulózy a spalniček. Na základě údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) má Ukrajina čtvrtou nejvyšší incidenci tuberkulózy v zemích evropského regionu WHO. V roce 2020 bylo na Ukrajině diagnostikováno více jak 17 tisíc nových případů.

Vyšší incidenci lze očekávat zejména ve východní části země v Oděské oblasti, ale také v Chersonské a Kyjevské oblasti. Odhadovaná incidence tuberkulózy v roce 2019 na Ukrajině byla 77/100 tisíc obyvatel versus 5/100 tisíc obyvatel v ČR, včetně vysokého výskytu případů na léčbu multirezistentních forem tuberkulózy (4 490 případů versus 8) a koinfekce tuberkulózy a infekce virem HIV (5 800 případů versus 8). V letech 2017-2019 proběhla na Ukrajině rozsáhlá epidemie spalniček s více jak 100 tisíci hlášených případů a několika desítek úmrtí na spalničky. Případy spalniček byly také v minulosti opakovaně importovány do ČR právě z Ukrajiny. V letech 2004-2020 tvořily 50 % všech importovaných případů. V letech 2018-2019 byly zaznamenány epidemie spalniček u občanů Ukrajiny také v ČR.

Na Ukrajině je více než 16x vyšší incidence infekce HIV než v ČR (37,5/100 tisíc obyvatel versus 2,3/100 tisíc obyvatel v roce 2020). Vyšší je také výskyt infekce virem hepatitidy typu B a C. Prevalence HBsAg v běžné populaci je 1,3 % versus 0,15 % v ČR (rok 2011) a prevalence anti-HCV v běžné ukrajinské populaci 12 % versus 0,6-0,8 % v ČR (populace ve věku 18 a více let). V roce 2021 byly hlášeny dva případy výskytu nákazy způsobené vakcinálním derivovaným virem poliomyelitidy typu 2 (CVDPV2). Na Ukrajině se k očkování proti poliomyelitidě používá jak inaktivovaná vakcína (IPV – první dvě dávky), tak živá atenuovaná vakcína (OPV – následné 4 dávky).

Plošné očkování proti virové hepatitidě typu B bylo na Ukrajině zahájeno v roce 2002 s proočkovaností 92-98 % (v letech 2004-2007), která významně poklesla na 21-48 % (v letech 2010-2016). V porovnání s ČR je proočkovanost na Ukrajině nízká. V roce 2020 byla hlášena proočkovanost 81 % proti záškrtu, tetanu, černému kašli, 82 % proti spalničkám zarděnkám, příušnicím a 80 % (rok 2021) proti poliomyelitidě. Nicméně proočkovanost v některých oblastech Ukrajiny může být významně nižší, zejména v Ivanofrankivské, Zakarpatské, Lvovské, Záporožské, Chersonské, Oděské, Kyjevské, Charkovské a Rovenské oblasti.