Žloutenka – hepatitida
Infekční žloutenka, odborně zvaná virová hepatitida, je nakažlivé onemocnění způsobené viry, které napadají jaterní tkáň. Pět nejznámějších virů žloutenky, které způsobují infekční zánět jater, se označují písmeny A, B, C, D a E. Liší se způsobem přenosu viru, průběhem onemocnění i jeho možnými následky. K nejrozšířenějším typům patří žloutenky typu A, B a C. Proti žloutence typu A a B je možné se chránit očkováním.
ŽLOUTENKA TYPU A – aneb mýt si ruce nestačí
Nakazit se virem žloutenky typu A je relativně snadné. Virus je totiž velmi odolný v zevním prostředí (mimo tělo). Při pokojové teplotě dokáže přežít několik týdnů, zmrazený dokonce několik let, přežije i několikaminutový var.
Žloutenka typu A se přenáší se tzv. fekálně-orální cestou. To znamená, že se virus z organismu vylučuje stolicí a dál může být přenesen buď přímo např. infikovanýma rukama, nebo nepřímo použitím kontaminovaných potravin, infikovaného ledu v nápoji, nebo jen dotekem s infikovaným předmětem – například košíkem v nákupním centru, kliky u dveří a podobně.
Česká populace patří stejně jako obyvatelé dalších vyspělých zemí mezi vnímavé vůči žloutence typu A. I v Česku dochází opakovaně ke vzniku epidemií tohoto onemocnění. Žloutenka typu A se nedá přímo léčit žádnými léky a je při ní povinná hospitalizace. Návrat do normálního života pak může trvat i několik měsíců. Nakazit se je snadné, dostat se zpět do kondice však už ne tolik.
Děti jsou dnes v ČR v raném dětství plošně očkovány pouze proti žloutence typu B. V kombinaci s očkováním proti žloutence typu A tak bude Vaše dítě kompletně očkováno proti všem vakcinací preventabilním žloutenkám.
V roce 1979 se u nás se nakazilo více než 40 000 lidí po konzumaci výrobků z kontaminovaných zmražených dovezených jahod. Poslední zvýšené výskyty VHA v ČR byly zaznamenány na konci 90. let 20. století a od té doby se výskyt onemocnění neustále snižoval. Klesající nemocnost v populaci má za následek postupně narůstající procento osob bez ochranných protilátek, osob vnímavých k nákaze virem hepatitidy A. Jedná se především o děti, dospívající, mladé dospělé a dospělé v produktivním věku. Hlášena jsou i onemocnění, která si cestovatelé přivážejí ze zahraničí, zvláště z exotických zemí. Koncem 90. let minulého století byla zaznamenána zvýšená nemocnost ve věkových skupinách 15‑19letých a 20‑24letých. Přispěl k tomu zejména vzrůstající počet dospívajících a mladých dospělých s rizikovým chováním, především závislých na drogách. K přenosu nákazy nejen v této populaci dochází hlavně v důsledku špatných hygienických podmínek. V roce 2024 dosáhl počet potvrzených onemocnění VHA v České republice celkem 636 případů včetně dvou úmrtí. Vysoký počet případů je registrován i v roce 2025; do 9. 9. 2025 bylo evidováno 1 437 případů, nejvíce ve věkové kategorii 25‑44 let, z toho 16 úmrtí (15 mužů, 1 žena).
Kdo je v riziku nákazy při onemocnění VHA? Osoby žijící s nemocným v době nakažlivosti ve společné domácnosti, osoby sdílející společné toalety (např. dětské kolektivy, spolubydlící na dovolené...), osoby, které pracují v přímém kontaktu s lidmi, s potravinami, a všichni, u nichž není předpoklad, že dodržují základní hygienické návyky (uživatelé drog, osoby bez přístřeší apod.) Cestovatelé po Česku i po světě.
Poznáte se?
Osoby, které jsou v riziku nákazy, a pracují v přímém kontaktu s lidmi, s potravinami nebo léky (úřady, obchody, banky, pošty, kuchař, číšník, cukrář, obsluha na benzínových stanicích, pečovatelka, zdravotník v přímé péči, sociální pracovník....), nesmí po dobu nařízených opatření hygienou přímo manipulovat s potravinami, případně léky. Pro některé to znamená, že nesmí vůbec chodit do práce, někteří jsou omezeni jen částečně. Vyhnout se např. nařízené hospitalizaci a spoustě problémům spojených s léčbou, vyřazením z práce a tak velkým omezením v životě je tak jednoduché. Přijďte si pro ochranu proti žloutence A k nám co nejdříve!
Akutní virová žloutenka může i při nekomplikovaném průběhu vyžadovat:
- 1-3 měsíce pracovní neschopnosti
- omezení fyzicky náročné práce po dobu 6 měsíců
- dlouhodobá dietní opatření, 6 měsíců striktní zákaz požívání alkoholu a omezení příjmu většího množství tuků
- 1 rok sledování v hepatální poradně
S rostoucím věkem roste riziko komplikací a težšího průběhu onemocnění...
Žloutenka typu B
Jde o závažnou infekci jater způsobená virem žloutenky typu B. Toto onemocnění může přejít do chronického stádia, kdy může vyústit ve vážné zdravotní problémy v podobě „ztvrdnutí“ jater (cirhózy) či dokonce rakoviny jater (karcinomu).
Virus se šíří stykem s krví, spermatem nebo poševním sekretem nakažené osoby. K nákaze žloutenkou typu B stačí, aby se do těla dostalo mikroskopické množství infikované krve nemocného nebo chronického nosiče viru. Nakazit se proto lze i na první pohled neškodným použitím zubního kartáčku, při společném použití hygienických potřeb (ručník, holicí strojek), ale i při těsném kontaktu či zranění při sportu nebo při tetování.
Možným způsobem přenosu je i nechráněný sexuální styk nebo také sdílení injekčních stříkaček s nemocným nebo chronickým nosičem viru. V zemích, kde standardně nedochází k testování dárců krve, může dojít k infekci i při krevní transfuzi. K přenosu může dále dojít i při porodu, a to z infikované matky na dítě.
Část nemocných se zcela neuzdraví, virus v jejich organizmu přežívá dál a nemoc přechází do chronické formy. Protože tito lidé o své nemoci často nevědí, mohou tak být zdrojem nákazy pro své okolí. Chronicky nemocní jsou ohroženi rozvojem jaterní cirhózy a rakoviny jater.
