Žloutenka – hepatitida
Infekční žloutenka, odborně zvaná virová hepatitida, je nakažlivé onemocnění způsobené viry, které napadají jaterní tkáň. Pět nejznámějších virů žloutenky, které způsobují infekční zánět jater, se označují písmeny A, B, C, D a E. Liší se způsobem přenosu viru, průběhem onemocnění i jeho možnými následky. K nejrozšířenějším typům patří žloutenky typu A, B a C. Proti žloutence typu A a B je možné se chránit očkováním.
ŽLOUTENKA TYPU A – aneb mýt si ruce nestačí
Nakazit se virem žloutenky typu A je relativně snadné. Virus je totiž velmi odolný. Při pokojové teplotě dokáže přežít několik týdnů, zmrazený dokonce několik let, přežije i několikaminutový var.
Žloutenka typu A se přenáší se tzv. fekálně-orální cestou. To znamená, že se virus z organismu vylučuje stolicí a dál může být přenesen buď přímo např. infikovanýma rukama, nebo nepřímo použitím kontaminovaných potravin, infikovaného ledu v nápoji, nebo jen dotekem s infikovaným předmětem – například košíkem v nákupním centru.
Česká populace patří stejně jako obyvatelé dalších vyspělých zemí mezi vnímavé vůči žloutence typu A. I v Česku dochází opakovaně ke vzniku epidemií tohoto onemocnění. Žloutenka typu A se nedá přímo léčit žádnými léky a je při ní povinná hospitalizace. Návrat do normálního života pak může trvat i několik měsíců. Nakazit se je snadné, dostat se zpět do kondice však už ne tolik.
Děti jsou dnes v ČR v raném dětství plošně očkovány pouze proti žloutence typu B. V kombinaci s očkováním proti žloutence typu A tak bude Vaše dítě kompletně očkováno proti všem vakcinací preventabilním žloutenkám.
Akutní virová žloutenka může i při nekomplikovaném průběhu vyžadovat:
- 1-3 měsíce pracovní neschopnosti
- omezení fyzicky náročné práce po dobu 6 měsíců
- dlouhodobá dietní opatření, 6 měsíců striktní zákaz požívání alkoholu a omezení příjmu většího množství tuků
- 1 rok sledování v hepatální poradně
S rostoucím věkem roste riziko komplikací a težšího průběhu onemocnění...
Žloutenka typu B
Jde o závažnou infekci jater způsobená virem žloutenky typu B. Toto onemocnění může přejít do chronického stádia, kdy může vyústit ve vážné zdravotní problémy v podobě „ztvrdnutí“ jater (cirhózy) či dokonce rakoviny jater (karcinomu).
Virus se šíří stykem s krví, spermatem nebo poševním sekretem nakažené osoby. K nákaze žloutenkou typu B stačí, aby se do těla dostalo mikroskopické množství infikované krve nemocného nebo chronického nosiče viru. Nakazit se proto lze i na první pohled neškodným použitím zubního kartáčku, při společném použití hygienických potřeb (ručník, holicí strojek), ale i při těsném kontaktu či zranění při sportu nebo při tetování.
Možným způsobem přenosu je i nechráněný sexuální styk nebo také sdílení injekčních stříkaček s nemocným nebo chronickým nosičem viru. V zemích, kde standardně nedochází k testování dárců krve, může dojít k infekci i při krevní transfuzi. K přenosu může dále dojít i při porodu, a to z infikované matky na dítě.
Část nemocných se zcela neuzdraví, virus v jejich organizmu přežívá dál a nemoc přechází do chronické formy. Protože tito lidé o své nemoci často nevědí, mohou tak být zdrojem nákazy pro své okolí. Chronicky nemocní jsou ohroženi rozvojem jaterní cirhózy a rakoviny jater.