Ztráta a jak se s ní vyrovnat
23. června 2026
Co o vás prozradí vaše DNA?
Genetický výzkum
Genetický výzkum udělal za poslední dvě desetiletí obrovský skok. Zatímco jen pár let zpět jsme z DNA uměli zjistit pouze velmi málo (a to pomocí finančně nákladných vyšetření), dnes už z ní umíme odhalit, k jakým nemocem máme sklon, jak naše tělo pracuje s léky a dokonce, zda se v těle nezačíná rozvíjet rakovina. To vše na pár klepnutí, jeden odběr krve a za cenu, kterou si člověk může dovolit.
V tomto článku se podíváme na dvě taková genetická vyšetření z krve:
- genetické vyšetření rakoviny tlustého střeva,
- farmakogenomické vyšetření (zkoumá, jak vaše genetická výbava ovlivňuje zpracování léků ve vašem těle) a genetické vyšetření pravděpodobnosti vzniku onemocnění
Záchyt rakoviny tlustého střeva z odběru krve
Rakovina tlustého střeva a konečníku patří v ČR i globálně k těm nejčastějším nádorovým onemocněním a její výskyt bohužel stále roste. Vyžádá si zároveň jako druhá po rakovině plic nejvíce obětí. Přitom proti ní můžeme velmi efektivněji bojovat! Platí u ní stejný princip, jako u jiných nádorových onemocnění: čím dříve rakovinu zachytíme, tím lepší je prognóza.
Díky novým objevům v rámci genetiky můžeme právě tento záchyt provést mnohem dříve, než kdy dřív. A to z jednoduchého vyšetření krve. Vyšetření zkoumá specifické biomarkery – geny v DNA a pokud u nich objeví odchylky (metylace genů), naznačuje to vyšší pravděpodobnost aktuálního výskytu nádoru nebo prekancerózních polypů v těle.
Pokud je test negativní, pacienti se mohou vyhnout často obávané kolonoskopii.
Gen BCAT1
Gen SDC2
Gen SEPT9
Pro koho je vyšetření vhodné?
- pacienti ve věku 40+
- rodinná historie dědičých nádorů a rakoviny tlustého střeva / konečníku
- chronické záněty střev, polypy, diabetes 2. typu
- pro ty, kteří se chtějí vyhnout kolonoskopii nebo testu ze stolice a uvítali by jednodušší metodu prevence
Jeden rychlý odběr krve, který vám může pomoct zavčas zachytit rakovinu!
Vaše DNA vám řekne, jaké nemoci vám hrozí
Zatímco předchozí vyšetření cílilo na prevenci pouze jednoho onemocnění, vyšetření od Macromo vám odhalí kompletní „mapu“ vaší DNA a z jediného odběru krve řekne, k jakým nemocem máte vrozený sklon a jak vaše tělo umí zacházet s různými léky.
Ke kterým nemocem máte sklon?
Tak jako DNA určuje naší výšku, hlas a barvu vlasů a očí, stejně tak určuje i naši míru rizika u celé řady běžných chronických onemocnění – krom těch výše zmíněných se jedná například také o vysoký cholesterol, dnu, migrény, spánkové apnoe a mnohem více. Analýza od Macromo tyto informace obsažené v DNA rozklíčuje a podá vám je v jednoduché a přehledné podobě, kde si ke každé nemoci můžete nastudovat metody prevence.
Důležité je vědět, jak takový výsledek číst. Zvýšené riziko neznamená osud, diagnózu ani ortel. Znamená jen, že u vás stojí za to dané oblasti věnovat více pozornosti: upravit životní styl tam, kde to dává smysl, chodit pravidelně na preventivní prohlídky, a případnou nemoc tak zachytit dříve, než se rozjede (nebo jejímu rozjezdu zabránit úplně).
Proč stejný lék na každého neplatí stejně?
Možná už jste se s tím setkali: lék, který u vašeho blízkého zabral skvěle, u vás zdaleka tak dobře nefungoval, nebo vám dokonce přitížil. Za těmito rozdílnými účinky identických léků může velmi často stát také genetika – každý z nás má totiž v těle trochu jinak nastavené enzymy, které léky zpracovávají (metabolizují) – někdo léky zpracovává rychleji, někdo zase pomaleji. Někdy jsou tyto rozdíly neznatelné, jindy však můžou být i velmi podstatné.
U pomalého metabolizátora se lék odbourává déle, takže se jeho hladina v těle zvyšuje – to může vést k nežádoucím účinkům i při běžné dávce. U rychlého metabolizátora je to zase naopak: lék se odbourá dřív, než stihne pořádně zabrat. Náš příklad ze sekce výše, Atorvastatin (běžný lék na cholesterol), je toho ukázkou – u některých lidí se jednoduše metabolizuje pomaleji. Pokud tak máme možnost vědět o tom při tvorbě dávkování, můžeme předejít nepříjemným nežádoucím účinkům následkem příliš vysoké koncentrace léku v těle.
Test od Macromo prochází desítky běžně užívaných léků – od léků na srážlivost krve (Klopidogrel) přes některá antidepresiva (Escitalopram) až po léky na žaludek (Omeprazol) – a u každého z nich napoví, jak se vaše tělo s daným lékem umí poprat. Lékař pak může zvolit ten nejvhodnější lék nebo upravit dávku a ušetřit pacienta zbytečných nežádoucích účinků.
Teď je ten pravý čas na to udělat něco navíc pro svou prevenci
Jednou vyšetřená genetika se nemění. Výsledek platí celý život – test si uděláte jednou a vracíte se k němu při každém dalším rozhodování o léčbě i prevenci. Je to investice, která časem získává na hodnotě.
