Cesta onkologického pacienta v Jihomoravském kraji
8. listopadu 2024
Svrab znovu útočí!
16. června 2025
Mozek v očistě: digitální demence a jak detoxikovat mozek
Úvod
Stalo se vám někdy, že jste zapomněli, kde parkujete, protože jste zrovna koukali do telefonu? Nebo že jste své dítě museli odlepit od tabletu, aby vám vůbec odpovědělo na otázku? MUDr. Kateřina Sheardová, neuroložka z I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU a vedoucí brněnské sekce výzkumného týmu Demence Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA, varuje před vlivem moderních technologií na náš mozek. Ve své nedávné přednášce hovořila o něčem, co nazývá „digitální demence“ a o tom, jakou část populace tato demence postihuje ze všech nejvíce...
Technologická past
„Digitální demence“ je reálný problém, kdy příliš mnoho času stráveného u obrazovek napodobuje potíže, které známe z klasické demence – špatnou paměť, rozbitou pozornost, zmatenost. A kdo na to doplácí nejvíc? Děti. MUDr. Šídová vysvětluje, že když děti do šesti let koukají na obrazovky – ať už jde o tablet, telefon, nebo televizi – více než čtyři hodiny denně, může se výrazně zpomalit vývoj jejich mozku. Jaké to má následky? Stávají se náladovými, impulzivními, mají problémy s mluvením nebo soustředěním. Mozek malého dítěte, které místo hraní s kamarády zírá na rychle blikající obrazovku, nestíhá zpracovat všechny podněty přicházející jeho směrem a ztrácí schopnost učit se přirozeně.
U digitální demence se však nejedná pouze o děti. Dospívající a dospělí tráví u obrazovek průměrně přes sedm hodin denně! Výsledkem je pak stres, roztržitost, pocit, že nám všechno uniká mezi prsty. Scrollujeme, píšeme zprávy, koukáme na videa, a mozek se přepíná z jednoho na druhé, aniž by pořádně něco vstřebal. MUDr. Šídová říká, že nám tyto technologie postupně kradou schopnost pořádně přemýšlet. Není to samozřejmě jen o tom, co technologie berou – mají i světlé stránky. Třeba pro seniory můžou být výborným pomocníkem: díky internetu hledají informace, zůstávají v kontaktu s rodinou, a například hraní her jim může pomoci procvičit paměť. Důležité je to však nepřehánět.
Jak tedy můžeme předejít rozvoji digitální demence? Odpověď přichází z hlubin našeho mozku, a MUDr. Šídová má pro nás několik jednoduchých triků, pomocí kterých můžeme náš mozek udržet v perfektní kondici.
Superschopnost našeho mozku
Když už víme, jak nám obrazovky mohou narušovat život, pojďme se podívat na to, co s tím můžeme dělat. MUDr. Šídová odhaluje, že náš mozek má proti digitálním technologiím skrytou zbraň – něco, co vědci nazývají glymfatický systém.
Glymfatický systém si můžete představit jako úklidovou četu, která pracuje převážně noční směny: zatímco spíte, čistí mozek a odstraňuje z něj nepořádek – například amyloidy – bílkoviny, zodpovědné mimo jiné za vznik Alzheimerovy choroby. Objev glymfatického systému uskutečnila v roce 2020 dánská vědkyně Maiken Nedergaard a silně tak zdůraznila roli spánku ve správné funkci mozku. Nicméně aby tento systém pracoval naplno, potřebuje naši pomoc.
MUDr. Šídová má pro nás tři hlavní rady: kvalitní spánek, hluboký dech a pravidelný pohyb.
Kvalitní spánek – ideálně 7 až 8 hodin – je naprostý základ, protože jen tak dosáhneme hlubokých fází spánku, během kterých se mozek nejvíce čistí. Pak je tu dech: hluboké břišní dýchání, jako třeba při józe, rozproudí tekutiny v mozku a pomůže odplavit toxiny. A pohyb? Stačí jednoduché protahování páteře – třeba pozice kočky a krávy z jógy – a už pomáháte vašemu glymfatickému systému v úklidu vašeho mozku.
Tahle úklidová „superschopnost“ není jen o prevenci Alzheimerovy choroby. Jde o to, aby nám mozek sloužil co nejdéle, ať už je nám dvacet, nebo sedmdesát. A tady přichází na řadu to, jak žijeme každý den – protože i malé změny mohou znamenat velký rozdíl.
Žít dlouho a kvalitně
Představte si, že je vám sedmdesát a mozek vám funguje stejně dobře, jako když vám bylo dvacet. Je to reálné? Podle MUDr. Šídové ano, a podle všeho to není pouze o dobrých genech.
Ano, genetika zde hraje svou nespornou roli – asi 70 % toho, jak stárneme, máme v genech. Ale těch zbylých 30 %? To už je na nás. A tady máme šanci rozvinout náš potenciál na maximum. Klíč je velmi jednoduchý: zdravě jíst, hýbat se, relaxovat a mít kolem sebe lidi, na kterých nám záleží.
Můžeme se například podívat na místa, kterým se říká Modré zóny – třeba v Japonsku nebo na Sardinii. V těchto oblastech lidé žijí mnohem déle, než kdekoliv jinde na světě – velmi často přes sto let – a pořád jsou čilí a zdraví. Jaké je jejich tajemství? Jedí zejména rostliny – zeleninu, ovoce a luštěniny, pravidelně se hýbou – i když třeba jen lehce, a mají kolem sebe rodinu a přátele.
MUDr. Šídová zdůrazňuje, že například meditace nebo jóga nejen pomáhají čistit mozek, ale taky snižují stres, což je další nepřítel zdravého stárnutí. A když k tomu přidáte čas s kamarády u dobrého jídla, máte recept na dlouhý a kvalitní život.
Závěrem
Tak co, dáte svému mozku šanci? MUDr. Šídová nám ukazuje, že technologie nemusí nutně být nepřítel – jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Když je zkrotíme a přidáme k tomu dostatek spánku, hodně pohybu a celkově zdravý životní styl, můžeme si naši hlavu udržet jasnou, ať už nám je kolik chce. Stačí občas odložit telefon, protáhnout se, zajít si třeba na kafe s kamarádem a v noci dobře spát. Zkuste to – váš mozek vám za to poděkuje. A kdo ví, třeba se také dožijete stovky.
